Kilometry za nosem, únor 2020

1,5 km - v pohybu na sluníčku, ve větru, v bahně a hlavně s dobrou náladou...Takový byl únorový turistický kroužek. Ušli jsme asi 11,5 km, na cestě jsme s přestávkami na fotografie a na malé občerstvení v Krčmě na statku v Úpořinách strávili téměř 4 hodiny. Děti byly úžasné. Nad zahrádkami u tří dubů jsme se začali po polní cestě bahnit až do Úpořin, ale nikdo nekvílel, že bahno...a že boty budou špinavé atd., ale naopak jsme v pohodě a dobré náladě šli přírodou, a to až do Úpořin. Zde jsem měla domluveno, že přivítají děti, i když otevírací doba jim ještě nezačala. Cesta nazpět už tak romantická nebyla, šli jsme po silnici zpět do Teplic. Děti tímto chválím. Každý takovýhle pohodový výlet s dětmi, které se na výlet samy přihlásí a šlapou a neremcají, nás motivuje k tomu nevzdat turisťák a zase příště něco vymyslet a vůbec to nemusí být bůhvíco. Stačí jít přírodou. Za turistický kroužek M. Drvotová Richterová očima Aničky z VIII. A Sobotní turisťák byl podle mě jeden z nejlepších. Nebyl žádný program, prostě jsme šli bez toho, aniž bychom věděli, jak cesta vypadá. Atmosféru jsme dokázali vytvořit nádhernou, opravdu krásně se nám všem v tom šlo, i když byla cesta plná bláta. Hostinský, který nás přivítal v Krčmě v Úpořinách, kam jsme následně došli, byl velmi milý a myslím, že jeho pozvání, abychom příště přišli, nikdo neodmítne. Cesta zpátky už tak zajímavá nebyla, přece jen brodit se blátem je větší zážitek, než jít podél silnice. Chtěla bych více takových turisťáků, myslím, že nejsem jediná, kdo by se znovu zúčastnil, a doufám, že s námi příště půjde taky Myška! Anna Čurdová, 8.A